|
|
Vliv dexametazonu na expresi ABCB1 a CYP3A4 v tkáňových řezech z lidského střeva
Podhorná, Pavla ; Vokřál, Ivan (vedoucí práce) ; Ambrož, Martin (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Pavla Podhorná Školitel: PharmDr. Ivan Vokřál, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv dexametazonu na expresi ABCB1 a CYP3A4 v tkáňových řezech z lidského střeva Dexametazon je kortikosteroid, který má protizánětlivé, imunosupresivní a antialergické účinky. Mechanismus účinku dexametazonu spočívá v jeho schopnosti vázat se na intracelulární glukokortikoidní receptory, které jsou přítomny v mnoha typech buněk, včetně buněk střevní sliznice.Po navázání na tyto receptorydochází k jeho translokaci do jádra buněk a ovlivňování genové exprese. Tímto mechanismem je ve střevní sliznici schopen ovlivňovat také expresi genů, které jsoudůležité pro metabolismus a transport xenobiotik. Mezi nejdůležitější takovéto geny patří ABCB1, důležitý střevní transportér, a CYP3A4 významný biotransformační enzym.Jejich lokalizace ve stěně tenkého střeva může významně ovlivňovat absorpci perorálně podaných léčiv. Studium lékových interakcí na tomto transportéru a biotransformačním enzymu je důležité pro bezpečnou a účinnou farmakoterapii. Pro zjištění, zda má dexametazon vliv na expresi těchto genů ve střevní bariéře jsme využili metodu ultra-tenkých tkáňových lidských řezů. Tzv. precision-cut intestinal slices (PCIS)...
|
|
| |
|
|
Fotoiniciovaná degradace vybraných léčiv (dexametazonu, prednisolonu, fluoxetinu) a testování toxicity léčiv a produktů jejich fotodegradace na vodní organismy (\kur{Daphnia magna})
DOKOUPILOVÁ, Eliška
Tato diplomová práce se zabývá kinetikou fotoiniciované degradace vybraných léčiv (dexametazonu, prednisolonu, fluoxetinu) za podmínek relevantních pro povrchové vody a poskytuje výsledky testů toxicity mateřských sloučenin a jejich směsí produktů fotodegradace pro zástupce vodních organismů, korýše hrotnatku velkou (Daphnia magna). Teoretická část popisuje základní charakteristiku, mechanismus účinku a terapeutické použití vybraných léčiv. Rovněž jsou stručně nastíněny toxikologické studie související s nepříznivými účinky těchto látek na vodní organismy. V experimentální části jsou uvedeny výsledky kinetiky fotochemické degradace vybraných léčiv a výsledky testů chronické toxicity mateřských sloučenin a jejich směsí fotoproduktů na hrotnatce velké (Daphnia magna), konkrétně na počtu juvenilů, počtu snůšek a velikosti těla.
|
|
|
Funkčně genomická a farmakogenomická analýza aspektů metabolického syndromu
Krupková, Michaela ; Šeda, Ondřej (vedoucí práce) ; Haluzík, Martin (oponent) ; Polák, Jan (oponent)
Metabolický syndrom je prevalentní onemocnění, charakterizované současnou manifestací inzulínové rezistence, obezity, dyslipidémie, hypertenze a metabolických poruch. Jeho výsledný fenotyp závisí jak na genetických faktorech, tak na faktorech vnějšího prostředí a jejich vzájemných interakcích. Z toho vyplývá komplikovanost detailní analýzy genetické komponenty tohoto syndromu v obecné lidské populaci. Geneticky definované savčí modely jsou významným nástrojem pro analýzu genetické architektury lidských komplexních onemocnění, mezi která se řadí i metabolický syndrom. Cílem této dizertační práce je využití nástrojů funkční a komparativní genomiky k odhalení patogeneze aspektů metabolického syndromu a jeho genetických determinant. Rovněž jsme se zabývali farmakogenetickými interakcemi těchto genetických determinant s látkami ovlivňujícími jednotlivé složky metabolického syndromu. S použitím několika kongenních kmenů laboratorního potkana jsme řešili čtyři různé projekty, zabývající se: farmakogenetickou interakcí kyseliny all-trans retinové a ondansetronu s diferenciálním segmentem chromozomu 8 u potkana, farmakogenetickou interakcí diferenciálního segmentu chromozomu 4 a dexametazonu a stanovením role genu Plzf při vývoji hypertenze, hypertrofie levé komory srdeční (LVH) a intersticiální fibrózy....
|
|
|
Koaxiální nanovlákna s inkorporovanými suplementy pro řízenou chondrogenní diferenciaci
Korbelová, Gabriela ; Rampichová, Michala (vedoucí práce) ; Vištejnová, Lucie (oponent)
Na poli regenerativní medicíny začíná být stále diskutovanější téma regenerace defektů chrupavky vzniklých ať už příčinou úrazu, či věkem podmíněnou degenerací. Možnost zajištění vhodného prostředí pro buněčnou adhezi, proliferaci, diferenciaci a lokální působení bioaktivních látek nabízejí nanovlákenné nosiče, které svojí strukturou napodobují extracelulární matrix (ECM) hyalinní chrupavky. Tyto nosiče jsou implantovány do pacienta osazené autologními chondrocyty. Pro získání jejich dostatečného množství, musí být po izolaci z pacienta namnoženy in vitro. Chondrocyty však při kultivaci na 2D prostředí kultivačního plastu rychle dediferencují a ztrácí tak schopnost syntetizovat molekuly ECM. Cílem práce byla modulace chondrogenního diferenciačního média - nalezení ideální koncentrace chondrogenních suplementů L-askorbátu-2-fosfátu (A2P) a dexametazonu (DEX) při kultivaci primárních chondrocytů na nanovlákenném poly-Ɛ-kaprolaktonovém (PCL) nosiči. Byl studován vliv různých koncentrací chondrogenních suplementů na adhezi chondrocytů na nosič, jejich proliferaci a diferenciaci po dobu 21 dnů. Byl studován vliv samotných suplementů v médiu, jejich synergický účinek s ostatními chondrogenními suplementy a nakonec byly A2P a DEX uzavřeny do samotných PCL vláken. Bylo prokázáno, že A2P má pozitivní vliv...
|
|
|
Koaxiální nanovlákna s inkorporovanými suplementy pro řízenou chondrogenní diferenciaci
Korbelová, Gabriela ; Rampichová, Michala (vedoucí práce) ; Vištejnová, Lucie (oponent)
Na poli regenerativní medicíny začíná být stále diskutovanější téma regenerace defektů chrupavky vzniklých ať už příčinou úrazu, či věkem podmíněnou degenerací a dalšími faktory (např. u osteoporózy). Možnost zajištění vhodného prostředí pro buněčnou adhezi, proliferaci diferenciaci a lokální působení bioaktivních látek nabízejí nanovlákenné nosiče, které svojí strukturou napodobují extracelulární matrix (ECM) hyalinní chrupavky a mají tak potenciál v léčbě chrupavčitých defektů. Cílem práce byla modulace chondrogenního diferenciačního média - nalezení ideální koncentrace chondrogenních suplementů askorbátu-2-fosfátu a dexametazonu při kultivaci primárních chondrocytů prasečího původu na nanovlákenném polykaprolaktonovém nosiči (PCL). Byl studován vliv různých koncentrací chondrogenních suplementů na adhezi chondrocytů na nosič, jejich proliferaci a diferenciaci. Nejprve byl studován vliv samotných suplementů v médiu, později jejich vliv při působení dalších chondrogenních faktorů a nakonec byly suplementy uzavřeny přímo do vláken, ze kterých se uvolňovaly. Suplementy byly studovány během 21 denních experimentů. Nejlépe indukovala chondrogenní rediferenciaci skupina PLM obsahující dvojnásobné koncentrace chondrogenních suplementů ve standartním diferenciačním médiu. Suplementy byly u skupiny PLM...
|
|
|
Funkčně genomická a farmakogenomická analýza aspektů metabolického syndromu
Krupková, Michaela ; Šeda, Ondřej (vedoucí práce) ; Haluzík, Martin (oponent) ; Polák, Jan (oponent)
Metabolický syndrom je prevalentní onemocnění, charakterizované současnou manifestací inzulínové rezistence, obezity, dyslipidémie, hypertenze a metabolických poruch. Jeho výsledný fenotyp závisí jak na genetických faktorech, tak na faktorech vnějšího prostředí a jejich vzájemných interakcích. Z toho vyplývá komplikovanost detailní analýzy genetické komponenty tohoto syndromu v obecné lidské populaci. Geneticky definované savčí modely jsou významným nástrojem pro analýzu genetické architektury lidských komplexních onemocnění, mezi která se řadí i metabolický syndrom. Cílem této dizertační práce je využití nástrojů funkční a komparativní genomiky k odhalení patogeneze aspektů metabolického syndromu a jeho genetických determinant. Rovněž jsme se zabývali farmakogenetickými interakcemi těchto genetických determinant s látkami ovlivňujícími jednotlivé složky metabolického syndromu. S použitím několika kongenních kmenů laboratorního potkana jsme řešili čtyři různé projekty, zabývající se: farmakogenetickou interakcí kyseliny all-trans retinové a ondansetronu s diferenciálním segmentem chromozomu 8 u potkana, farmakogenetickou interakcí diferenciálního segmentu chromozomu 4 a dexametazonu a stanovením role genu Plzf při vývoji hypertenze, hypertrofie levé komory srdeční (LVH) a intersticiální fibrózy....
|
|
|
Synchronizace perifernich cirkadiannich hodin během ontogeneze
Paušlyová, Lucia ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Hock, Miroslav (oponent)
Cirkadiánní systém je důležitým koordinátorem fyziologických funkcí savčího organismu. Jeho základními stavebními prvky jsou buněčné oscilátory nacházející se jak v suprachiasmatických jádrech hypotalamu (SCN), která reprezentují centrální oscilátor, tak napříč všemi buňkami periferních tkání, představujících periferní oscilátory. Periferní oscilátory, obdobně jako ty centrální, generují cirkadiánní oscilace na úrovni exprese tzv. hodinových genů a jejich proteinů. Oscilace v expresi hodinových genů mají na úrovni periferních hodin autonomní charakter, ale pro zajištění robustní rytmické exprese je potřebná jejich vzájemná synchronizace. Hlavním synchronizátorem pro periferní hodiny jsou rytmické signály vysílané z SCN, včetně těch, které souvisejí s rytmem v příjmu potravy. Poruchy na úrovni exprese hodinových genů a také rozporné synchronizační signály, můžou vyústit v různé patofyziologické projevy. Vhodným modelem pro výzkum spojitostí mezi narušením cirkadiánního systému a postupným rozvojem hypertenze a metabolických onemocnění u savců představují sontánně hypertenzní potkani (SHR). V řadě prací byly prokázány odlišnosti v rytmické expresi hodinových genů u tohoto kmene ve srovnání s normotenzními skupinami Wistar/Wistar-Kyoto. Cílem této práce je poskytnout vhled do vývoje rytmické exprese...
|
|
|
Vliv environmentálních koncentrací léčiva dexametazon na ryby
BOŘÍK, Adam
V posledních letech je farmaceutickým polutantům ve vodním prostředí věnováno velké množství pozornosti. Vlivem lidské činnosti jsou povrchové vody zatěžovány velkým množstvím látek včetně produktů osobní péče, mezi které jsou řazena také léčiva. Předmětem této práce je posouzení vlivu environmentálně relevantních koncentrací syntetického glukokortikoidu dexametazon na vodní organismy prostřednictvím biomarkerů oxidativního stresu. Princip experimentu spočíval v chronické in vivo expozici modelového organismu (pstruh duhový) dávkám tohoto léčiva a následném sledování aktivit antioxidačního enzymatického systému v žaberní a jaterní tkání. Výsledky pokusu prokázaly odezvu enzymatických ochranných mechanismů na zvýšenou produkci reaktivních forem kyslíku indukovanou tímto léčivem v environmentálně relevantních koncentracích a to především v žaberní tkáni. Naše výsledky tak dokládají realné riziko, které toto xenobiotikum pro vodní organismy představuje.
|
host ::
RSS.